S přijetím pěstěnky jsem si uvědomila, že to nejsou jen okamžiky, ale jsou to déle trvající, zatím nekončící stavy štěstí. A chci ji za ně poděkovat: Jsem s tebou ráda, a to od chvíle, kdy jsme se spolu válely na zemi v „domečku“. Lezla jsem po čtyřech, dělala ti stan, letadlo,… Baví mne s tebou vařit, povídat si. Prostě je mi s tebou fajn 
Do teď mám husí kůži při vzpomínce, když jsi poprvé řekla „babička“. A to je už pět let! Stály jsme u zrcadla a ty na otázku: „Kdo je to?“, jsi tříletým hláskem odpověděla… A musím se smát při tvé větě: „Babi, ty mne máš ráda, i když mi smrdí nohy?“ Odpovím: „Anoooo!“ A přičuchnu si k nim A když pak dodáš: „A já tě mám ráda, i když ti smrdí z pusy!“
Vím, že tě miluju, a vím, že to víš! Ráda si půjčuju větu z filmu Dítě z Marsu: „Nemůžeš udělat nic, co by změnilo moje city k tobě.“ Přijala jsem tě se vším a všemi, co k tobě patří Usmívám se při tvé jasné představě, že budeš mít s manželem 9 dětí, a dokonce mi je i vyjmenuješ. Nebo když mi vyprávíš, že budeš dělat nehty jako máma, a že se o ni, až budeš velká, postaráš. Pochválím ti krásná jména imaginárních dětí a ocením tvoji péči o mamku na stáří… Zajímají mne tvé plány
Není to však jen o veselých věcech, co spolu neseme. Někdy tě jen držím v náručí a ty pláčeš. Mlčím, držím. Cítím z tebe velkou bolest. I já brečím. Děkuju, že smím… A tak rozumím, když zpíváš: „Slova neléčí, když přikládáš je na ránu… .“
Přeji nám rodičům, ať biologickým nebo náhradním, hodně radosti a doteků štěstí Někde jsem slyšela, že štěstí je NĚCO co máme doma a zanechává to nepořádek.. S úctou Hanka
Vložte komentář