Identita

Zjednodušeně se dá říci, že identita vzniká nekonečným opakováním vět typu: „Já jsem ten, který/á… „. Místo teček si můžete představit jakýkoliv výrok o člověku.

Například: Já jsem ten, o kterého nestojí jeho rodiče. Já jsem ten, kdo má obličej plný beďárů. Já jsem ten nejchytřejší ve třídě. Já jsem vždycky kapitánem při vybíjené. Já jsem nejhezčí holka. Se mnou chce chodit každý kluk atd. Jedná se tedy především o hodnotící konstatování.

Je – li toto hodnocení pozitivní či negativní, podle toho se tvoří identita a sebehodnocení.

Je dobré vědět, že tyto věty nejsou v psychice člověka uloženy čistě jenom verbálně. Jsou to především vzpomínky na různé životní události, interakce s rodiči, učiteli, spolužáky či jinými lidmi

Věděl/a jsi, že?

Identita může být vrozená – s některými aspekty našich osobností, které dále utváří naši identitu, se rodíme – např. s barvou pleti, vlasů, pokožky i pohlavím se rodíme, stejně jako se narodíme do určité jedné rodiny a žádné jiné.

Identita může být přijatá – pro některé části naší identity se můžeme svobodně rozhodnout – volba pracovního uplatnění, místa, kde vybuduji nový domov, škola, kterou studuji, koníčky, kterým se věnuji

Identita může být připsaná – nejcitlivější částí tématu identita je připisování. Tímto slovem se snažíme vyjádřit skutečnosti, že pro identitu je důležité nejen to, jak se sami cítíme, ale také, jak na nás reagují ostatní. Ne vždy navíc odpovídá to, jak sami sebe vnímáme tomu, jak nás vnímají ostatní. A tak vzniká připisování. Připisovat lze pozitivní charakteristiky, např. si někdo může myslet, že brýlaté děti jsou více inteligentní. Většinou jsou však připisovány charakteristiky vnímané ve společnosti jako negativní – lépe řečeno, ty nám dělají větší starosti a proto se na ně více

Díky úkolům, příběhům, filmům a aplikacím, které jsme pro tebe nachystali nahoře v záložkách, se s námi můžeš pustit do zkoumání emocí, pojďme na to!

Jak na Identitu?

Identita odpovídá na otázku, kdo jsem a kým se cítím být, ke komu patřím a ke komu nikoli.

• Člověk má mnoho identit, přísluší k mnoha k různým skupinám.
• Identitu utváří pohlaví, etnicita, společenská vrstva, náboženství, život na malém městě, vesnici nebo ve velkoměstě, počet sourozenců, koníčky, povolání atd.
• Fakt, že někdo vyrůstá např. v dětské domově nebo v náhradní rodině výrazně ovlivňuje identitu.
• Identita je těžko postižitelná a týká se nejhlubších vrstev osobnosti.
• Utváří se podle toho, jakými situacemi člověk během života prochází.
• V různých obdobích života mají jednotlivé složky identity různou důležitost.