Letos máme v rámci vzdělávacího programu ROK PĚSTOUNA a zaměřujeme se tak na témata, která souvisí s tím, kde čerpat síly a myslet i trochu na sebe 🙂 Pojďme si to ale ještě shrnout:

Kde čerpat síly, abych měl dostatek energie být dobrým pěstounem

Být pěstounem nebo náhradním rodičem je krásná, ale zároveň velmi náročná cesta. Dáváme dětem, které to potřebují, bezpečí, lásku a stabilitu – ale to všechno si žádá velké množství energie, trpělivosti a síly. Není žádná ostuda cítit se někdy unavení nebo mít pocit, že už je toho moc. Naopak – právě to je signál, že je čas dobít si baterky.

Jak tedy čerpat sílu, abych měl dostatek energie pro děti i pro sebe?

1. Nezapomínejte na sebe

Možná to zní jako klišé, ale je to základ: kdo se nestará o sebe, ten nemá z čeho dávat druhým. Najděte si každý den chvíli jen pro sebe – třeba i jen 10 minut. Udělejte něco, co vám dělá radost: čtení, procházka, poslech hudby, meditace, šálek kávy v klidu.

Malé pauzy nejsou sobecké. Jsou nezbytné.

2. Mluvte o tom, co prožíváte

Pěstounství je specifická zkušenost, které lidé kolem vás nemusí vždy rozumět. Nebojte se mluvit – ať už s blízkými, s jinými pěstouny nebo s profesionály.

• Hledejte podpůrné skupiny pěstounů – osobně i online.

• Využívejte možností pěstounského poradenství a supervizí, které vám nabízí vaše doprovázející organizace.

• Pokud cítíte, že vás tíží víc než obvykle, nebojte se vyhledat terapeuta.

Sdílená starost je poloviční starost. A někdy už jen vědomí, že v tom nejste sami, je ohromnou úlevou.

3. Vzdělávejte se a inspirujte

Vědomosti vám dají jistotu. Pěstounská vzdělávání nejsou jen nutné „povinnosti“ – mohou být i skvělou inspirací.

• Vyberte si kurzy, které vám opravdu sednou (např. práce s traumaty, výchovné strategie, rozvoj attachmentu).

• Čtěte knihy o pěstounství a výchově dětí se zkušeností zranění (doporučuji třeba Dítě v pěstounské péči od Sally Donovan nebo knihy Bruce Perryho).

Když rozumíme tomu, co děti prožívají, méně nás vyčerpávají jejich náročné reakce.

4. Využívejte práva na odlehčení

Jako pěstoun máte právo na odlehčovací péči – tedy možnost, aby někdo na chvíli převzal péči o dítě a vy jste si mohli odpočinout.

• Neberte to jako selhání. Odpočinek je součástí dobré péče.

• Domluvte si dopředu, jak by takové odlehčení mohlo vypadat (víkend, prázdniny, pár hodin týdně).

5. Pěstujte vděčnost a drobné radosti

Každý den přináší i něco hezkého – i když je někdy těžké to v té náročnosti vidět.

• Večer si zkuste napsat nebo v duchu říct tři malé věci, za které jste dnes vděční.

• Oslavujte malé úspěchy – první úsměv, nový kamarád, zvládnuté ranní vstávání bez slz.

Vděčnost a radost nejsou naivita. Jsou to nástroje odolnosti.

6. Najděte si “svoji vesnici”

Pěstounství je běh na dlouhou trať. Nikdo ho nemá zvládnout sám. Budujte si kolem sebe podporující lidi.

• Přátele, kteří vás vyslechnou bez souzení.

• Rodinu, která vám pomůže s praktickými věcmi.

• Komunitu pěstounů, se kterou si rozumíte.

Jak se říká: „K vychování dítěte je potřeba celé vesnice.“ Najděte si tu svou.

Závěrem:

Děti v pěstounské péči potřebují dospělé, kteří mají sami kde brát. Ne hrdiny, kteří všechno zvládnou, ale lidi, kteří vědí, kdy si říct o pomoc.

Pečujte o sebe. Dáváte tím dětem ten nejlepší příklad, jak pečovat sami o sebe jednou v budoucnu.

🌿 Držím vám palce na vaší cestě. Každý krok, který uděláte pro sebe, je zároveň krokem pro dobro dětí, které vám byly svěřeny.